K napsání tohoto pojednání mne přivedla zmínka v 5.části seriálu "Druhý aviatik z Pardubic" v časopise Letectví a kosmonautika o posledním veřejném vystoupení aviatika Františka Šimůnka v roce 1913. Shodou okolností jsem v knize "PRŮKOPNÍCI ČESKÉHO LETECTVÍ" (nakl. KRUH) a v knize "VZDUCHOPLAVCI AVIATICI a PILOTI" (J.Pacovský) narazil na zmínku o startu p.Šimůnka v Příbrami. Protože jsem o tomto vzletu chtěl zjistit co nejvíce informací, pátral jsem v okresním archivu po zmínkách v tehdejším tisku (jsem již téměř 50 let příbramákem). Zde je tedy shrnutý výsledek mého pátrání:

Aviatik František Šimůnek, zámečnický mistr z Prahy, inspirovaný ke stavbě vlastního letadla vystaveným Bleriotem v roce 1909 v Praze po úspěšném Bleriotově přeletu Kanálu La Manche, dokončil vlastní letadlo v květnu roku 1910. Po mnoha pokusech se střídavými úspěchy složil v Plzni v červenci roku 1912 pilotní zkoušku s právem provozovat veřejné vzlety. Při jeho vystoupení v Hostomicích u Berouna dne 19.10. 1913 se skupina příbramských měšťanů rozhodla podobnou akci uspořádat v Příbrami a dojednala s aviatikem termín na 9.11.1913. Tehdejší regionální týdeník HORYMÍR v č.46 z 15.11. 1913 celou akci komentoval takto ( v zájmu zachování autentičnosti si dovolím citovat vybrané pasáže ) ... "Vzlet Šimůnkův nezdařil se v Hostomicích ( přestože podle vyjádření p.Šimůnka obletěl určený prostor ve výši 50 metrů ... pozn.FB ), byl nepříznivě posouzen .... s ohledem na vznešený účel, jemuž byl výtěžek věnován - ve prospěch Sokola hostomického ... shovívavě nehoda Šimůnkova přijata. Dalo se očekávat že zdejší pořadatelstvo ( příbramské ... pozn.FB ) bude si počínati opatrněji a bedlivěji. Ale zklamali jsme se. .... Vzlet se nezdařil! Aeroplan vyjel, pohyboval se po louce, vznesl se asi půl metru od země, ale pak narazil na hromadu kompostu, porouchal se a pod dozorem četnictva odvezen byl do "hangaru". Obecenstvo úplně zklamané, které za drahé peníze chtělo viděti ukázku moderního pokroku, odcházelo s reptáním z letiště. Kdyby nebylo ochrany četnictva, bylo by došlo zajisté k demonstracím proti pořadatelstvu ..... A když stroj byl již neschopný k letu, ještě p.Osvald (hlavní pořadatel ... pozn.FB) klamal obecenstvo, že asi za čtvrt hodiny bude se znovu létati. Oklamaná veřejnost velmi stěžuje si na pořadatelstvo ... Vinu nenese jen aviatik, nýbrž ti páni, kteří, ač byli přítomni vzletu v Hostomicích, pozvali k nám aviatika se strojem nedostatečným ..... Šíří se pověsti, že pan Šimůnek žádá náhradu za poškození létadla, ale jsou pověsti, že pan Šimůnek obdržel od pořadatelstva .... odměnu nepatrnou ( sám F.Šimůnek ve svých vzpomínkách píše, že mu bylo slíbeno 600,- K, ale dostal pouze 200,- K ... pozn.FB) ..... konec citace.V tisku bylo dále oznámeno, že opakovaný vzlet bude dne 16. 11. 1913, ale nekonal se. František Šimůnek po příbramském vystoupení již v roce 1913 žádný veřejný vzlet nepořádal, ani v roce 1914. Takže v úvodu zmiňovaný poslední vzlet aviatika Šimůnka se konal 9. listopadu 1913 v Příbrami. Pro vlastní uspokojení jsem ještě pátral po zmiňovaném "letišti", kde měl vzlet proběhnout. V regionálním tisku bylo toto místo nazváno "hřiště zdejších škol středních". S pomocí pamětníků se ono místo podařilo lokalizovat. Byla to louka, nacházející se v městské čtvrti Nová Hospoda, naproti stávajícímu hřišti Spartaku Příbram a Autobazaru BOUKAL ( dnes je na části této louky obytná čtvrť ). Sama louka je ve směru předpokládaného vzletu mírně vypuklá, terén je v podélném směru mírně skloněn vpravo a ve zmiňované době byl pravý okraj plochy dosti mokrý. Přestože tehdejší stroje nepotřebovaly extremně dlouhou dráhu pro vzlet, s jejich stoupavostí to bylo horší potom není divu, že nevhodně umístěná kopa kompostu postačovala k zachycení podvozku a následnému poškození stroje. Je docela možné, že oba nezdařené vzlety ( Hostomice a Příbram ), byly jednou z řady příčin, proč pan Šimůnek do konce roku 1913 a v roce 1914 již žádný veřejný vzlet neprovedl. Po skončení I.světové války zanechal aktivního létání. Za dobu své letecké činnosti postavil celkem tři létající aparáty, na svůj poslední typ obdržel úřední potvrzení c.k. místodržitelství pro Království České ze dne 4.10. 1913. Aviatik František Šimůnek zemřel v roce 1966 ve věku 88 let. Až do své smrti se živě zajímal o vše, co s létáním souviselo.

Dobová pohlednice, prodávaná při příležitosti vzletu s vlastnoručním aviatikovým podpisem

Výňatky z dobového tisku k popisované události

*************
******POST SCRIPTUM:
Před několika lety mne čirou náhodou při brouzdání po internetu na adrese NEKNIHY.CZ doslova uhodila do očí informace, že v této edici vychází kniha Zbyňka Šimůnka "Mít křídla" , pojednávající o životních osudech aviatika Františka Šimůnka. Autora jsem zkontaktoval, zjistil jsem že se jedná o prasynovce aviatikova, který beletristicky zpracoval životní příběh svého prastrýce od dětských let až do konce života. Nabídl jsem mu své pojednání o posledním vzletu F.Šimůnka a obdržel od něho zmíněnou knihu v elektronické podobě. Protože jsem v té době nebyl majitelem vlastního počítače, vytiskl jsem si ji poloilegálním způsobem v zaměstnání a vlastnoručně svázal. A tak mimo uvedené archiválie vlastním v tištěné podobě i tuto knihu: